Oficiální reakce Andreje Babiše na únos syna

Al Čapóne nějak zatím nenapsal na Facebook svou reakci na tu záležitost s uneseným synem, tak jsem to udělal za něj! V originál stylu Marka Prchala!

Čau, lidi,

Mára mně nějak nebere telefon, tak mi dnešní status napíše jiný pán. Volal jsem i tomu vašemu Kunderovi, aby to jako napsal on, protože na tenhle status bude potřeba nejlepší český romanopisec, ale ten starý fouňa mě odmítl. Hned jsem si myslel, že to není dobrý člověk, když se se mnou nechtěl vyfotit. Mimochodem, jiná věc. Co si myslíte o lidech, kteří za socialismu opustili naši republiku a pohodlně si žili na Západě? Podle mě bylo těžší zůstat v Československu, jako jsem to udělal já, ale udělejte si názor sami. Nehledám v tom žádný souvis.

Jsem právě v Palermu, je to úžasné, hodně se zajímají o naše zkušenosti s organizovaným zločinem a takovým tím klasickým gangsterstvím. Řekl jsem jim, že naše vláda o tom ví všechno, a dal jsem jim číslo na Faltýnka a na pana Protopopova z Prahy 8. Trochu jsem je varoval, že pan Protopopov teď bude doslova na roztrhání, ale jednu zakázku pro město Palermo by snad ještě stihnout mohl. Jak vidíte, moje vláda se opravdu stará o ekonomickou diplomacii, ne jako Schwarzenberg.

Krym. Hodně se mě ptáte na Krym, nevím proč. Ano, je to hezký poloostrov, příjemné klima, ideální pro relax, když je rodina vystreslá. Ostatně pan Smočil z Veverské Bítýšky tam právě příští víkend pojede, vyhrál to v Účtenkovce, toho jste měli vidět, jak se radoval, i ty surikaty mu radostí zatleskaly, potvůrky jedny. Nevěřili byste, kolik taková surikata zbaští za den hmy---

Jasně, syn, ptáte se na mého syna. Ano, rodina je to první, já to vždycky Monice říkám, když jedeme nakupovat do Alberta v Čestlicích, podívej se, támhle jedna rodina tlačí vozík, ona nemá nohy, on nemá ruce, Kalousek s Drábkem jim před lety sebrali invalidní důchod, vozík mají skoro prázdný, takhle tradiční čeští politici řeší rodinu. Já jsem k nim už posledně přišel a dal jsem jim takový plastový žeton do nákupního vozíku s logem ANO, velmi praktická věc, paní měla v očích asi slzy, když jsem jí to dával. A včera v 6 ráno jsem na vládě navrhl, ano, my začínáme v 6 ráno, nekecáme jako předchozí vlády, ale makáme, takže jsem vládě navrhl, že od zítřka přidáme všem rodinám tisícovku a všem důchodcům čtyři stovky. Co že prý můj syn? Tak dobře, všem rodinám přidáme dvě tisícovky a důchodcům šest set. To už jde, ne?

Vy furt řešíte toho mého syna. Podívejte, to není pravda, že ani nevěděl, čí je, kam jede a jak se ocitl na tom Krymu. Kam jede, to si mohl krásně přečíst na tom kartónu, ve kterém cestoval. Můj syn to v životě neměl jednoduché, podívejte, s kým vyrůstal, co to povídám, chci říct, že kdybyste byli nemocní, tak by se vaše nemoc taky zhoršila, když byl ministrem zdravotnictví ten ožrala Němeček z ČSSD a po něm kulich Ludvík. Syn byl roztržitý, jednou si s rodinou postavil tu farmu Čapí hnízdo, ale ani o tom nevěděl, tak jsem ho poslal odpočinout si na kouzelný Krym. Měl to i s lékařským dozorem, nejlepší péče, hned za ním furt stála paní Protopopová s připravenou injekcí, mimochodem naše zastupitelka za ANO na Praze 8, úžasná žena, máte problém, píchne vám a bude líp.

Syn je bohužel i nadále dezorientovaný a nemůžete ho brát vážně, je to chudák a mluví z cesty. Apropos, cesty, Dan Ťok už na tom dělá, aspoň kilometr za rok určitě postaví, slibuju na zdraví vlastních dětí. No, na zdraví, tentokrát raději na život.

A teď něco důležitého, lidi! Je naprosto normální, že se syn premiéra skrývá vyděšený v jiné zemi, aby se nemusel účastnit vyšetřování. Opakuju, je to normální. Podobné věci - jako unesený syn prezidenta - se běžně dějou i na Slovensku, v Saúdské Arábii a věřím, že i leckde v rovníkové Africe. A to jsou všechno země, které mají jeden z nejvyšších hospodářských růstů na světě! Jsme v dobré společnosti!

Jestli mě něco v naší krásné zemi mrzí, tak to, jak může ta z?r?z?a?v?á? ?p?i?z? neschopná novinářka Slonková spolu s Kubíkem otravovat vzduch a život normálním, bezúhonným lidem, kteří to s republikou myslí tak dobře. Paní Slonkovou, které jsem kdysi sám dal pracovní šanci a která mě tak hluboce zklamala, což se v naší organizaci nezapomíná, bych chtěl upozornit, že víme, kde bydlí, a že některé věci se v naší organizaci nezapomínají. Proto jsem média nekupoval, aby tady novináři řádili jak utržení ze řetězu a házeli bláto, jak je napadne, viď, Jaryne. Kdyby snad někoho z občanů napadlo uspořádat menší pochodňový průvod k bydlišti paní Slonkové, tak já určitě nejsem člověk, který by to podněcoval, ale pochodně jsou naskladněné v sále průhonické Sokolovny, kterou jsem mimochodem nechal postavit, aby se měli chudí občané Průhonic kde scházet, a prodělávám na ní mega měsíčně, ale já nejsem člověk, který by si stěžoval a kňoural!

A nakonec chci říct toto: občani, vy mě už taky nes*rte. Jestli si myslíte, že si tykám s Ivošem Rittigů jen náhodou a že jsem se druhým nejbohatším podnikatelem v zemi stal tak, že bych pomáhal babičkám přes cestu a nechal na sobě dříví štípat, tak ne. Vím, kdo jste, kolik vyděláváte a kolik lidí jste měli na svatební hostině. A můžu s tím něco dělat! Dejte si na mě sakra pozor, nebo vám nebude líp!